Rabí je pozoruhodné nejen svým prvenstvím mezi nejrozsáhlejšími hradními zříceninami v Čechách. Hrad byl založen patrně kolem roku 1300. V letech 1420 a 1421 jej dvakrát dobyli Husité - druhý bojový úspěch byl osobním neúspěchem vojevůdce Jana Žižky, který zde příšel o druhé oko.

kraj:	Plzeňský kraj
okres:	Klatovy
obec:	Rabí
poloha:	49° 16' 42 N, 13° 37' 8 E   478 m n.m.
adresa:	Rabí, 341 61  Sušice

Hrad Rabí

otevírací doba:	VI.-VIII. Út-Ne 9-17, V. a IX. Út-Ne 9-16, IV. a X. So-Ne,sv 9-15
přístup:	zpoplatněný
telefon:	+420 376596335
fax:	+420 376596235
email:	info@rabi.cz
url:	http://www.rabi.cz/

Hrad Rabí

Rabí je největší hradní zříceninou v Čechách. Patří mezi objekty s bohatou architektonickou minulostí, neboť prodělal řadu přestaveb a rozšiřování.

Nejstarší částí hradu z doby po roce 1300 je mohutná hranolová věž s úzkým parkánem a zevním ohrazením. Na přelomu 14.a 15. století byly vybudovány další obytné a hospodářské budovy a hrad byl opevněn druhým podhradím. V poslední stavební fázi bylo vybudováno rozsáhlé dělostřelecké opevnění s baštami. Přestože tento hradební okruh zůstal nedokončen, patří na svoji dobu k nejvyspělejším obranným systémům ve střední Evropě.

V roce 1420 byl hrad dobyt Janem Žižkou a v roce 1421 zde husitský hejtman přišel při obléhání o své druhé oko. V hradním sále je expozice středověkých kachlů a kamen.

Pramen: Hrady a zámky západní Čechy, Památkový ústav v Plzni

Historie hradu

Jádro hradu vzniklo patrně na počátku 13. století ve formě strážní, obytně obranné věže. Hrad byl postaven na příhodném místě. Předpokládá se, že jeho úkolem bylo chránit obchodní cestu spojující města Sušice a Horažďovice a také značně bohatá rýžoviště zlata podél řeky Otavy.

O prvních majitelích hradu neexistují žádné písemné zmínky. Podle nejnovějšího předpokladu historiků byl hrad založen pravděpodobně německými hrabaty z Bogenu a později užíván rodem Wittelsbachů, protože území Sušicka patřilo od roku 1124 do roku 1273 Německu.

Koncem 13. století se toto území pravděpodobně stalo opět součástí českého státu. Usuzuje se , že v této době hrad, stále ještě v podobě pouze obytně-obranné věže, obývali páni z Velhartic.

Do psaných dějin vstupuje Rabí až mnohem později, roku 1380, kdy majiteli zdejšího území byli již Rýzmberkové. Získali jej koupí nebo prostřednictvím příbuzenských vztahů od pánů z Velhartic někdy v průběhu 14. století. Na přelomu 14.století a 15. století byl hrad přestavěn a opevněn a patřil k nejpevnějším v Čechách. Stalo se tak pravděpodobně v důsledku bojů mezi stoupenci krále Václava IV. A členy panské jednoty, k nimž patřil i tehdejší majitel hradu Břeněk Švihovský z Rýzmberka. V roce 1407 získal Rábské panství Jan z Rýzmberka, jenž byl znám jako politický činitel odpůrce husitů. Proto také husitská vojska hrad dvakrát obléhala a dobyla a to v roce 1420 a 1421. Při druhém obležení zde Jan Žižka přišel o druhé oko.Po Janově smrti připadlo Rabí Vilému ml. z Rýzmberka a později jeho synovci Půtovi II. Švihovskému z Rýzmberka, který se díky svému nesmírnému bohatství a vlivnému postavení, Pracoval jako nejvyšší zemský soudce zasloužil o nebývalý stavební rozmach objektu Přestavba probíhala pravděpodobně za účasti předního architekta Benedikta Rejta. Hradní areál byl obehnán mohutnou obranou zdí se systémem předsunutých dělových bašt. Půtovi synové, kteří vlastnili Rabí od roku 1504, se velmi zadlužily a byli nuceni rodinné jmění postupně rozprodat. Na Rabí dochází v roce 1548.

V následujícím období hrad střídá majitele – Jindřich Kurcpach z Trachenberka, Diviš Malovec z Libějovic, Vilém z Rožmberka. V roce 1570 jej získal Adam Chanovický z Dlouhé Vsi, jehož rod si jej podržel ve svém vlastnictví do prvního desetiletí 18. století. Tehdy přešel objekt, již značně zpustlý díky hospodaření posledních majitelů a těžkému období 30-ti leté války, do majetku šlechtického rodu Lamberků. Okolo roku 1720 konečnou zkázu dokonal požár a také fakt, že volně přístupný hrad sloužil jako snadný zdroj stavebního kamene pro obyvatele okolních vsí. Lamberkové zříceninu v roce 1920 darovali Spolku pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v Horažďovicích za symbolickou 1,- Kč. V této době začaly první záchranné práce na opravu hradu. V roce 1954 byl hrad předán do rukou státu a roku 1978 vyhlášen Národní kulturní památkou.

Pramen: http://www.rabi.cz/ 

Pověsti, které se váží k místu:

Rabí – poklady a vzdušné mosty

V legendách o hradu Rabí jsou nejrozšířenějšími tématy různé hradní poklady. Tyto poklady byly v minulosti hledány v opuštěném hradě s takovým úsilím, že byly strženy i některé zdi. Pověsti také vyprávějí o vzdušných mostech spojující hrad s hradem Prácheň a bájnou Labutí.

Rabí – Půta a ďáblové

Podle pověsti majitele hradu pana Půtu Švihovského z Rýzmberka odnesl dírou ve stropě ďábel. Byl to údajně trest za to, že nechal zaživa zazdít tři chůvy, které naváděly jeho ženu, proti jeho bratrům. Na hradě se proto zjevují přízraky ďáblů na černých kozlech, prasatech a kohoutech. (viz Švihov)

Rabí – tajná chodba s duchem

Na blízkém vrchu Džbánu ležela malá tvrz, která sloužila jako součást vnějšího opevnění hradu. Říká se, že tato chodba je spojena s hradem tajnou chodbou, ve které se zjevuje duch Půty Švihovského z Rýzmberka.

Rabí – alchymistická legenda

Panu Půtovi Švihovskému se nabídl německý alchymista, že vyrobí Kámen mudrců. Pan Půta uvěřil jeho tvrzení, že postihl tajemství přírody. Když se alchymistvi nedařilo Kámen mudrců vyrobit, nechal jej Půta Švihovský zavřít do čtverhranné věže, kde dále pod dohledem pracoval. Když se nakonec pokusil o útěk, nechal ho hradní pán zavřít do hladomorny a později ho vyštval z hradu.

Opičí daň

Podle tradované pověsti byl Rabský majitel Půta II. velký cestovatel. Z jedné výpravy si dovezl cvičenou opičku. Ta se mu však zaběhla a potulovala se po okolí. Místní sedláci se domnívali, že je to ďábel, zahnali zvířátko na strom a házeli po něm kamení tak dlouho, až ubohá opička padla mrtvá k zemi. Sedláci nesli svému pánu vítězně ukázat přemoženého „ďábla“, ale vytoužené odměny se nedočkali. Místo toho jim rozzezlený Půta II. předepsal tzv. opičí daň.