Historie obce sahá až do 13. století. První zmínka o obci je z roku 1251, kdy žil na místním panském sídle Dobeš z Dukovníka. V 19. století byla obec známa loutkáři.  

Pověsti, vážící se k místu:

O vrchu Hrozíně
Když kdysi zbídačený bukovnický osadník šel do tamního lesa na dříví a počal porážet smrk, obklopili ho dojemně vyjící psi se zvonečky na krku. Poté tam ještě přiběhly i jakési děti, které též
dojemně plakaly. Dotyčný se polekal, nechal sekeru na místě a utekl. Odtud pochází název vrchu Hrozín.

O přízraku v Ohražení
Pod Blažňovem, u Bílenického potoka (v Ohražení), je louka, na kterou prý po několik let vycházela bílá žena s kosou a nožem na sekáče, kteří zde chtěli kosit trávu. Jestliže nevyšla, rozpršelo se tak, že museli práce nechat a odejít. Jednou prý zde odložila nějaká žena dítě, které pak za velikého nářku umřelo hladem. Dodnes prý zde o polednách někdy dítě naříká.

Podivný průvod
Kdysi jistý občan z Bukovníka jel v noci povozem ze Žichovic domů. Unaven usedl za Bílenicemi na vůz a když objížděl kříž u Dobovce, přiběhl k jeho povozu pes veliký jako tele, obíhal vůz a běžel před ním až k Hrozínu, kde strašně zavil a proměnil se ve světýlko, které blikalo svahem na Blažňov, kde zmizelo.

Pramen: Novák Ladislav, Obec Bukovník, 2011