Základní data
Základní podobu dala zámku v Horažďovicích renesance, kterou připomínají mimo jiné arkády na nádvoří. Novější úpravy zámek pozměnily v době baroka.
|
Zámek v Horažďovicích
|
Detail
|
Zámek v Horažďovicích
|
Zámek stojí na místě bývalé gotické tvrze z poloviny 13. století. Postupnými přestavbami vznikl rozsáhlý barokní komplex se zachovalými renesančními prvky. Autory této ranně barokní přestavby zámku byli Pietro Andreati a Salomini. Předlohou jim byl z části zámek v dnešní Praze 7 - Troji, jak dokládá fasáda knihovny a dvouramenné schodiště u velkého sálu.
V zámku je umístěno muzeum, dům dětí a mládeže, galerie a knihovna.
Zdejší muzeum obsahuje sbírky spojené se životem regionu (archeologické, národopisné předměty) a s otavskými perlorodkami.
Městské muzeum Horažďovice disponuje zajímavými sbírkami pokrývajícími celou historii regionu. Na své si přijdou zájemci i kulturní a politickou historii, přírodu i dobovou módu či řemesla.
Některé části expozice umožňují bezprostřední kontakt s vystavenými předměty, setkání s historií řemesel a jednotlivých rukodělných technik (např.: tkaní, výroba ze dřeva, předení či paličkování).
Příběhy
K místu se váže následující pověst:
Zámek byl vybudován na základedch gotického hradu a má v něm být ukryt poklad hlídaný vzteklým černým kocourem. Poklad dala zazdít majitelka zámku Elenora Mansfeld, když do země vtrhli Francouzi.