česky        německy       
|  Místní dědictví  |   Mikroregiony, sídla  |   Mapy  |   Slepá mapa  |   O projektu  |  

















Hrádek u Sušice - Tedražice - zámek


Základní data


Zámek v Tedražicích vznikl na místě tvrze, patřící roku 1501 Janovi z Tedražic, za Perglarů z Perglasu.

kraj: Plzeňský kraj
okres: Klatovy
obec: Hrádek
poloha: 49°15'53.0 N, 13°31'9.24 E   0 m n.m.
adresa: Hrádek - Tedražice, 342 01  Sušice



zpět

Detail

Vesnička Tedražice leží poblíž Sušice a neoficiálně se dělí na dvě části: Tedražice - Ves a tzv. Luh, někdy též nazývaný Luho. Ves byla do roku 1961 samostatná a vystřídala se zde řada starostů.

Tedražice jsou doposud zahaleny velkým neznámem. Zánikem osady Vzduny, v jiných pramenech nazývané též Zduná nebo Zdouňky, která pravděpodobně patřla zdouňským šlechticům, patřily Tedražice k velhartickému panství. Ves je poprvé zmiňována v roce 1395. Někdy bývají Tedražice zmiňovány jako Zedražice anebo Stědražice.

Roku 1400 byly Tedražice z velhartického panství vyňaty a majitelem se stává blíže neurčený a neznámý Děpold. Po něm se objevuje Jan z Tedražic pocházející pravděpodobně ze sušického rodu Mutrplos, který je písařem královské dvorní kanceláře, roku 1475 je zaznamenáno, že Jan zvaný z Tedražic kupuje dům U Hada, který se nacházel nedaleko Anežského kláštera a byl zabaven Kostkům z Postupic, kteří se vzbouřili proti Jiřímu z Poděbrad. Roku 1485 kupuje Jan další dům v Celetné ulici v Praze. Když se stává protonotářem královské kanceláře, je zde již podepsán jako Jan Mutrplos z Tedražic.

Jan podle tehdejších zvyklostí přijal za své sestřence a erbovní strýce ke svému erbu, a to Petra Markolta a Jana Pavla z Nové Vsi. Přijetí těchto měšťanů ke svému erbu znamenalo pro Jana značný příjem, a proto tento akt uskutečnil. Je jasné, že potřeboval peníze k nákladnému životu v Praze. Už byl značně zadlužen u přátel a svých příbuzných. Proto se rozhodl ze Sušice odejít a tedražické zboží prodat.

Roku 1491 zapsal svůj majetek na Jana Pavla z Nové Vsi a Petra Markolta. Určitou část dlužil ještě Janu Joštovi z Leskova. Janova dvacetiletá držba skončila. Jan definitivně Sušicko opustil a zboží tedražické přechází na Jana Pavla z Nové Vsi a Petra Markolta. Dluh Janu Joštovi je vyrovnán.

Z rozhodnutí Petra Markolta dostali Tedražice jeho synové Brikci a Diviš, dcera Anna a zbylí bratři měli být vyplaceni nebo poděleni jiným majetkem Petra Markolta. Dva bratři, kteří získali Tedražice, hospodařili společně a až v roce 1535 se rozhodli si majetek rozdělit. Oba bratři žili společně na dvou dílech, ale ještě není v této době žádná zmínka o tedražické tvrzi, ale musí se hledat pod názvem poplužní dvůr.

Roku 1553 prodávají Markoltové část Tedražic Janu Dlouhoveskému, který již držel Zavlekov a Lhotu (Lipovou Lhotu) a roku 1560 Markoltové v Tedražicích končí. Jan Dlouhoveský držel Tedražice po dalších deset let a později získal i ves Lhotku, která patřila k Tedražicím od roku 1544, kdy byla zakoupena od Břetislava Švihovského.

Záhy prodává Jan Dlouhoveský veškerý majetek na Tedražicích Janu Novohradskému z Kolowrat, ten si však tento majetek ponechává necelý rok a prodává celý tedražický majetek Volfovi Gothardovi Perglasovi z Perglasu.

Ten zároveň s tvrzí, dvorem a vsí Tedražice koupil i tvrz Zdouň s osadou Vzduny. Na rozdíl od předchozího majitele Perglas z Perglasu drží Tedražice několik destiletí. Udělal z nich centrum svého majetku. Zde se již mluví o sídelní tvrzi. Perglas držel i nedaleké Mokrosuky, později k nim získal i Velhartice a majetek na Klatovsku a Prácheňsku. 

Byl dobrým hospodářem, takže se jeho majetek neustále rozrůstal. Došlo k velkému rozvoji Tedražic, mluví se o přestavbě tvrze - začátek výstavby zámku - a byl opravován kostel na Zdouni. Zachovala se zpráva, že 3. června 1584 přišla velká bouře a uhodilo do kostela, kde malíř připravoval právě vymalovanou rohovou archu a tuto chtěl umístit na oltář, blesk ho zabil a tuto archu, která stála 70 kop českých, na kusy rozbil. Volf byl ženat s Magdalénou Janovskou z Janovic. Volf s ní uzavřel smlouvu o pojištění jejího věna na tedražickém statku. Volf, vědom si svého blízkého konce, zemřel roku 1615, ponechal si pouze ves Lhotku s příslušenstvím a statek Mokrosuky a přímé držení Velhartic.  

Po smrti manžela Magdaléna Janovská připojuje ke svému zboží ještě Mokrosuky a Kolinec a přesídlí a žije v Kolinci. Magdaléna držela všechny tyto statky až do času stavovského povstání v letech 1618 - 1620, přímo se ničeho nezúčastnila, ovšem císařský velitel don Baltazar de Marradas zabral po obsazení Sušice statky Kolinec i Tedražice. Magdaléna si stěžovala a v roce 1622 se zmínila, že Kolinec jí byl vrácen tak vyplundován, že nemá prakticky žádnou cenu. Magdaléna byla jedna z mála, jejíž prosba byla vyslyšena a byl jí tedražický statek vrácen. Nyní se objevuje dcera Magdaléna Grizelda z Perglasu, dědička tedražického zboží. Celý statek tehdy tvořila tvrz Tedražice se všemi a všelijakými pokoji a dalšími staveními a příslušenstvím. V roce 1668 už je zmiňována věž zámku s kaplí a další přístavbou.  

Po různých směnách a transakcích rodů Janovských se konečně roku 1690 stává držitelkou celých Tedražic Isabela Emilie Švihovská. Její syn František Antonín, který obdržel tento majetek od ní, velice rád cestoval po cizích zemích a roku 1694 v cizině umírá. 

Jeho otec Jaroslav Florian Švihovský z Rýzmberka požádal o svolení k sloučení svého majetku s majetkem svého zemřelého syna. Zmíněný jaroslav Florian, který mimo toto zboží vlastnil i nedaleko ležící Čejkovy, Neprochovy a Krutěnice a především bohaté panství Nalžovské, kde měl své hlavní sídlo, se náhle však dostal do finančních těžkostí a roku 1722 se jeho situace natolik zhoršila, že roku 1722 odkoupil některé části jako Nalžovy, Tedražice a další Jan Norbert von Pötting, a tak Tedražice opět přináležely k nalžovskému panství.

Správa veškerého majetku přešla na panství v Nalžovech, šlechta přestala zámek používat k bydlení a objekt sloužil výhradně k zajištění hospodářství. Od něho je koupil v roce 1769 hrabě Rudolf Taafe a Tedražice se tak stávají majetkem hraběcího rodu Taafe z Irska. Centrum správy veškerého majetku tohoto rodu bylo v Nalžovech. Pro zajímavost jeden z členů hraběcího rodu Eduard Taafe byl za císaře Františka Josefa I, 14 let ministerským předsedou rakousko - uherské monarchie. 

Za zmínku stojí rovněž i mohutné sklepy v zámečku, odkud pak vedly chodby hloubené v zemi bez výstuže na různé strany. Dnes jsou tyto chodby většinou zasypány.

Pramen: Darebný Karel, Blažek Zdeněk, Tedražice historie a současnost, vlastní náklad, 2011
zpět

Fotogalerie


Zámek

Zámek



zpět








 
 čtvrtek, 28. března 2024
 Svátek slaví Soňa
 Aktuální teplota: 22.9 °C


  Nový objekt 


pro přidání nového objektu klikněte zde




  Meteostanice 
Datum: 2.6.2018
Čas měření: 15:01:00
Teplota: 22.9°C
Vlhkost: 49.5 %
Rychlost větru: 9.7 km/h
Směr větru: Západní


 Doprava 
  1/22 (kř. 22/187) částečná uzavírka
  1/27 (kř. 27/190) částečná uzavírka
  1/27 (kř. 27/279) částečná uzavírka
  2/169 (Rejštejn (kř. 169/1699)) částečná uzavírka
  2/185 (Klatovy (kř. 185/18515)) silnice uzavřena
  2/185 (Lučice u Chudenic (kř. 185/18510)) silnice uzavřena